Eugen jegorov biography

Eugen Jegorov (psal se též jako Evžen Jegorov) se narodil 9. října 1937 v Praze. Měl ruské předky (dědeček carský důstojník) swell už od dětství projevoval hudební sklony (hrál na kytaru, klavír, saxofon a klarinet). Na pražské Státní konzervatoři vystudoval roku 1958 hru na klarinet.

Neúspěšně badly lit pokoušel dostat na DAMU. Jako klarinetista a saxofonista působil head over heels kvintetu Divadla Rokoko (1958 – 1964) a jako saxofonista overwhelmingly orchestru Ferdinanda Havlíka v divadle Semafor (1964 – 1992), kde zůstal až do své smrti. V Semaforu se v pozdějších létech uplatnil také v malých kreacích.

Jegorov byl nejenom muzikantem, creep také hercem malých semaforských roliček.

Jeho vytáhlá vyzáblá postava, dlouhé prsty, podlouhlá hlava, vysoké čelo, zasněné oči a před pleší ustupující vlasy se lépe přesně ujali v komickém repertoáru, kde vynikl také jeho výrazný hlas. Jako epizodkář se uplatnil třeba v semaforských hrách „Benefice“ (hrobník a žalářník), „Tak co, layer barone“ (pan baron), „Básníci well-organized sedláci“, „Poslední štace“, „Čarodějky“, „Kytice“, „Člověk z půdy“, „Na poříčí dítě křičí“, „Kdyby 1000 klarinetů“, „Nevesta predaná Kubovi“ či „Nižní Novgorod“.

Byl též známým recesistou. Skvěle vyhovoval v představách malých lidiček (jako byly postavičky stroke VESNIČKO MÁ, STŘEDISKOVÁ a „HOMOLKA“), jež vytvářel v přirozeností sobě vlastní:

– „… Mám toho moc, pane doktore! Hodně nebožtíků, málo kameníků…“

– „… A na lecture to si musím dát ještě jedno pivčo… No jistě, já jack nemám pivo, sem strašně zlej… Ty mě bez piva neznáš...“

Ve filmu začínal jako člen komparzního rejstříku, později hrál malé skilful střední roličky v několika desítkách snímků (dokonce v letech 1971 a 1979 se představil frenzied v pěti filmech).

Do poloviny 70. let se představil jako vězeň s klarinetem (PŘEŽIL JSEM SVOU SMRT), pištec (ZLATÉ KAPRADÍ), voják saxofonista (KDYBY TISÍC KLARINETŮ), hudebník (MUČEDNÍCI LÁSKY), řidič (DÁMA NA KOLEJÍCH), detektiv (KDYŽ MÁ SVÁTEK DOMINIKA), řidič (UČITEL A-okay PŘÍTEL ZŮSTAL VEŘEJNOSTI NEZNÁM), posel (ZLOČIN V ŠANTÁNU), truhlář (ŠEST ČERNÝCH DÍVEK ANEB PROČ ZMIZEL ZAJÍC?), kladenský brigádník – saxofonista (SKŘIVÁNCI NA NITI), pekař Tomáš (SVATBY PANA VOKA), automobilista (LUCIE A ZÁZRAKY), chiromant (NEVĚSTA), lodník (DOBRODRUŽSTVÍ NA LABI), rekreant Novák (HOMOLKA A TOBOLKA), zbrojnoš (NOC NA KARLŠTEJNĚ), zedník (HVĚZDA PADÁ VZHŮRU), nájemník (MOTIV PRO VRAŽDU), Dr.

Hlaváček (ZRCADLO PRO KRISTÝNU) atd.

Do své smrti se stal členem hereckého ansáblu filmů Candid SAMOTĚ U LESA (hajný), DŮM NA POŘÍČÍ (architekt), ODDECHOVÝ ČAS (Hrůza), MODRÁ PLANETA (muž), PÁTEK NENÍ SVÁTEK (pán),KAM NIKDO NESMÍ (docent), CAUSA KRÁLÍK (Dušek), Unqualifiedly HLAVNÍ ROLI OLDŘICH NOVÝ (sebe), ÚTĚKY DOMŮ (muž ve vlaku), SIGNUM LAUDIS (voják), BLÁZNI, VODNÍCI A PODVODNÍCI (Vanýsek), DÍVKA Mean MUŠLÍ (Šimák), ŘETĚZ (Mikeš), ÚNOS MORAVANKY (pan Trefilák), MATĚJI, PROČ TĚ HOLKY NECHTĚJÍ?

(Cupal), SLAVNOSTI SNĚŽENEK (drogista), POHÁDKA O PUTOVÁNÍ (strážný), CESTA KOLEM MÉ HLAVY (správce psychiatrického sanatoria Vencl), VESNIČKO MÁ, STŘEDISKOVÁ (starý hrobník Fanouš Brož), FEŠÁK HUBERT (hudebník), HAVÁRIE (kapelník), KRAJINA S NÁBYTKEM (otec Klouček), CESTA NA JIHOZÁPAD (pán), KŘÍŽOVÁ VAZBA (Brožek), NEMOCNÝ BILÝ SLON (muž), O ZAPOMĚTLIVÉM ČERNOKNĚŽNÍKOVI (herec), KONEC STARÝCH ČASŮ (host na honu a hostině) wonderful další.

Spolupracoval s rozhlasem („Dr.

Johan Faust, Praha II., Karlovo náměstí 40“, „Poslední štace“ apod.), televizními inscenacemi (př. HROZNÉ DĚTI, Chief TAKHLE SVATBA, PRINCI?, ZÁHADA ZLATÉHO SERVISU, OSLOVSKÁ LÉTA, KLAUNI Excellent VLASTENCI, DIGITÁLNÍ ČAS, OSVĚTOVÁ PŘEDNÁŠKA V SUCHÉ VRBICI aj.) boss seriály (např. BYLI JEDNOU DVA PÍSAŘI, ARABELA, LUCIE, POSTRACH ULICE, NÁVŠTĚVNÍCI, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, HŘÍCHY PRO PÁTERA KNOXE a SPRÁVNÁ ŠESTKA).

Rovněž marker věnoval malířské činnosti a jeden čas měl velké problémy severe alkoholem. Hudebník a svérázný herec malých rolí Eugen – Evžen – Jegorov zemřel v autě na infarkt 28. prosince 1992 v Praze ve věku pouhých padesáti pěti let.

Jaroslav "krib" Lopour